Stisknutím tlačítka "Enter" přeskočíte na obsah

vSAN – část 1: co to je a proč jí chtít?

Co je vSAN?  

VMware vSAN je technologie, která poskytuje škálovatelné, vysoce výkonné datové úložiště na softwarové bázi. Často v této souvislosti najdete také termíny “SDS” nebo “HCI”. 

Co je SDS? 

Software defined storage (SDS) je líbivý marketingový název, kterým se dnes označují všechny storage produkty primárně založené na softwarové vrstvě. Neboli software, který je instalován na komoditní x86 servery a zprostředkovává datovou a management vrstvu fyzických disků v takovémto serveru.  

Co je HCI? 

Hyperconverged Infrastructure (HCI), jedná se o infrastrukturu kombinující základní stavební bloky, výpočetní výkon (CPU), operační paměť (RAM) a úložný prostor (HDD/SSD). Jaký je ale rozdíl oproti klasickému fyzickému serveru, který toto obsahuje také? Základem HCI je kromě komoditního x86 serveru také virtualizační engine, do kterého jsou implementovány ostatní části poskytující softwarovou storage (SDS) a softwarový networking (SDN). Vše je tak spojeno do jednotného systému, který má jednotný management. Nezbytnou vlastností takového systému je také škálovatelnost a vysoká dostupnost. 

Softwarové vs. Hardwarové diskové pole? 

Diskové pole v podobě dedikovaného hardwaru je to, na co jsme zvyklí. Víme, že je to “jednoúčelové” zařízení s jednoznačně definovaným výkonem a uzavřeným operačním systémem. Nějak mu za ta léta důvěřujeme, protože nás málokdy opravdu zklamalo.  

Proti tomu máme softwarovou vrstvu, které z nějakého důvodu důvěřujeme méně. Nové marketingové názvy na nás chrlí výrobci každou chvíli a přitom se nejedná o nic nového. Softwarové storage jako Openfiler první vydání v roce 2004, FreeNAS první vydání 2005, NexentaStor první vydání 2008, mají za sebou více než 10 let vývoje. Umíte si vzpomenout, jak dlouho jsou s námi softwarové RAIDy? A používají se dodnes.  

Tohle byly příklady z opensource světa a co enterprise? Vzpomeňme například Lefthand Networks. Již v roce 2001 přišli s nezávislým storage enginem, který umožňoval takzvaný “network RAID” a diskový prostor byl prezentován po iSCSI. Až poté, co HP Lefthand v roce 2008 koupilo, jej uzavřelo na své servery. Stále se ale jednalo o softwarovou storage. Když pak přišlo krásné označení SDS, tak produkt opět vzali a umožnili jeho instalaci do virtuálního světa (zjednodušeně řečeno). Proč se tedy softwarových diskových polí obávat? Mají za sebou již dlouhou řadu let a jsou mnohými z nás otestovány. To, co nás brzdí, není technologie, ta dnes v mnohém překonává klasické “black box” diskové systémy. Právě kvůli naší nedůvěře je vývoji těchto produktů věnována i větší pečlivost. Tyto systémy, pokud jsou vyvíjeny nativně pro virtulizované prostředí (stejně jako vSAN), jsou oproštěny od mnohých limitů, které fyzický svět měl a mají v sobě implementováno mnoho samoopravných mechanizmů, o kterých se klasickým diskovým polím ani nezdá. 

Není tedy čas změnit názor? 

VMware vSAN, jak jsem již řekl, je od základu nativně vyvíjena pro virtualizované prostředí. Její první verze spatřila světlo světa v roce 2013. Její obrovskou předností oproti jiným produktům nasazovaným do prostředí VMware je, že je v jádře samotného hypervizoru. Není tak nutno implementovat žádná další “VM”. V případě All Flash konfigurace má tak masivní, distribuovaný výkon, kterému jen těžko monolitická disková pole konkurují. V neposlední řadě pak další obrovskou výhodou je vysoká škálovatelnost. Celý systém pak jednoduše a za běhu lze rozšiřovat a tím navyšovat jeho výkon i kapacitu.